Básne: Kateřina Komorádová

Kateřina Komorádová

Kateřina Komorádová

Kateřina Komorádová (*1982, Jindřichův Hradec) momentálne žije v Prahe. Básne publikuje od roku 2004, predovšetkým časopisecky (Host, Tvar, Psí víno, Almanach českých básníků 2016 a inde). Vyšli jej dve básnické zbierky: Milostné desatero (2009, nakladateľstvo Balt-East) a Den vytažený ze zásuvky (2014, nakladateľstvo Petr Štengl). Jej zatiaľ posledným projektom je hudobné CD s vlastnou poéziou Jak zahradník jablka (2016). Doterajšiu tvorbu Kateřiny, nielen poetickú, nájdete na jej webovej stránke: katerinakomoradova.cz.


jak z plechovky rybičky

těhotná touhou
PROJEVIT
tluču a čekám
až mi otevřou

mou vlastní dlaní

pukám zevnitř a teču
na koberec
úzkým hrdlem vzpomínek

toužení dělá člověka

dokud je Země mým domovem
a tělo jednou z bran
ve svém lidství zůstávám
nahá
dokořán

těhotná touhou
PROJEVIT
otevírám Život
jak z plechovky rybičky
3.10.2014

jak zahradník jablka

stočená
vzpouzím se
dokud neuzraju

sklízíš
mě s láskou
do dlaní
jak zahradník jablka
4.11.2014

jak srp měsíce do kamene

svobodná nebezpečná
ve svém chování

jsem

příliš pro systém
pro matku
a všechny ostatní
když nejsem jako

lidi

rádi říkaj´ co mám a nemám
mít a dělat
jaká být

jsem příliš

a proto pořád narážím
jak srp měsíce do kamene hladiny
strachem sevřené

trestá se svoboda
všem nebezpečná
9.1.2015

pokaždé když
/svému muži/

pokaždé když
zrána
z nočních příběhů tkám si
na šaty

procitám

napůl žena napůl laň
Zemí tvarovaná
průsvitná touha
vtéct ti do úst
jak déšť života
a tebe mu otevřít
25.5.2015

to ráno

otevřený hrudník
a sny vysypané vedle postele

to ráno bylo čerstvé
vykrojené jak formičkou na perník

to ráno
kdy se svět prohnul v bocích
a z jeho útrob jsi vypadnul
ty

držela jsem tě v rukách
jak matka svoje dítě

dala bych ti všechno
kdybych to uměla
a ty bys o to stál

to ráno
s otevřeným koncem
29.7.2015

sklizeň

dozrál
čas jeřabin
blíží se sklizeň

letos poněkud trpká

zjara zorané lůno
chladnou rukou pravdy
neplodí

koláč naší lásky tehdy ti okoral

nebylo zbytí než ho předhodit prasatům

dozrál
čas jeřabin
sklidím do zámrazu
pak se tiše pomodlím
za příští setbu
a zrna v nás
19.10.2015

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s