Básne: Marko Pogačar

Marko Pogacar, autor fotografie: Seyfettin Dinçtürk

Marko Pogacar, autor fotografie: Seyfettin Dinçtürk

Marko Pogačar (*1984, Split, Juhoslávia) vydal štyri zbierky poézie, štyri knihy esejí a zbierku poviedok. Redigoval antológiu Young Croatian Lyric (2014), je redaktorom literárneho časopisu Quorum a dvojtýždenníka Zarez, ktorý sa venuje kultúrnym a sociálnym témam. Dostal niekoľko ocenení a pochváľ, chorvátskych i medzinárodných, za poéziu, prózu a eseje. Jeho texty boli preložené do viac než tridsiatich jazykov.


Protistátní milostná báseň číslo 7

Lidé vcházejí a scházejí
z terasy hotelu Šibenik zahraj mi
melodii podzemí,
pomoz mi vylít
z tvých raněných rukou
bílou krev kokosu
na podlahu.
přemýšlím o tom,
že se odstěhujeme na sever
a budeme žít z prodeje sněhu,
že mi přesekneš dlaně břitvou,
a mohli bychom být bříza,
za ty prachy holka
vyplivnu ze sebe všechny náboje
pro Ramones a ďábelské hamburgery
projedu dlouze jak exploze ticha
hluchým pokojem
tvých přecpaných plic/
bubble gums a úžehy
jsou jedinou garancí pro naše srdce,
ráno je nejlepší důkaz nicoty
píšu ti šminkou na čelo
zatímco se stáváš posledním
andělem.


Lehkost a tíha

Never more, řeklas
a skončili jsme v slaném poli
borovice snesly
vůni malin a ztracenou tíhu
na mé město které cedí své tesáky
skrz bloody mary
v tvých očích národní fronta
touha v každém slunečníku
nijak zvláštní
usnul jsem na vlhké skále
a chytil lehounký mistral
a ty nějakou dědičnou nemoc,
na kterou nikdo neumírá.

Preklad: Adam Borzič


Švadlenám
(v pracovním spěchu i doma)

Pěšina seřazených bodnutí, skica teprve vznikajícího kontinentu.
když je sleduješ, poznáš,

jak z látky vzniká systém. dílo abstrakce:
svět je odrazem už existující mapy, vzhůru nohama-

však víte, potíže s parkovacími místy, zakrvácené polštářky prstů,
listopad, očekávaný příval z nebe. šaty bezvládným tělům.

a tenhle opuštěný sklípek, na jedinou noc přeměněný ve víno, v chleba,
který se drobí, po pokoji

zůstává špetka, která vás, až jednou všechno skončí,
zajisté dovede domů, ochrání vám oči před zobáky, duši před jinou

duší a uši; před Barbarou Streisand, která se svíjí jako vodovodní
trubka v židovské čtvrti a vždycky přivolá déšť.

tak i kontinent, stejně jako fantastický román, navždy zchátrá,
všichni jeho savci se ve tvém zlatém albu

milují přes plastiku a nikdy, nikdy jeden druhého nezhltne.
oděv se vzedmul, vzápětí stín, nad vyprázdněnou skořápkou těla.

všechno je napjaté. pěšiny už nikam nevedou, dravci sežerou ptáčky
a ti potom vypreparovaní padají na město. klovající sníh, všechno

umírá; ale tisíc let živé disko, králové, mocní, vysoce postavení-
ani jednu smrt nemohl by odehrát: smyčec na tom hrdle.


Every woman adores a Fascist

(snícím hospodyňkám)

Žárovky, koule světla na nebi namísto slunce. jednoho dne
od koukání nahoru stejně oslepneš.

už nevidíš stěny. prach se rozhodne snést
mrtvou kolonii na tvé tváře. ani nevykazuje známky života

především to už vůbec není, něco zemřelo mezi očima,
už to nejsi ty, jak mluvíš. špagety vaří v hrnci. vzpoura

nezkrotných trubek, nesčetných, ohrožujících chřest. vstoupíš do hry:
ležíš na linoleu jako v tmavé stojaté řece,

čekající na jeho návrat. až vstoupí, stěny se zachvějí.
má tě rád jako pocit znechucení, jako kázeň. disciplinovanou a ráznou.

má tě rád jako rádio. pěna z hrnce vystupuje na tvé neslyšné rty.
noc vystoupí z kůže odpoledne, jako motýl vletí do pokoje, vkrade se

pod koberec společně s prsty. žárovky ochotně opustí nebe.
něco je v tobě zrozeno, ale nikdy to nechce žít, jsi plná času

ale čas odmítá být plný tebe: nemá oči pro pláč, vlasy
se vytrácejí z temene, láska se odehrává v předsíni, takové jsou následky.


Bůh je prsatá telefonistka, která ti milým hlasem oznamuje,
že jsi vytočil číslo, které se nepoužívá

Někde se převrhly trajekty. telefon hlásil, že anděl je
první a jediná bytost.
tohle je týden mého psaní.
dnes jsem se naučil něco nového. zapisuji všechno, co vidím.
podrobně každou myšlenku.
jak přežije nepřítel poezie, tentokrát jsem to,
v tomto případě, já.
když se nějak dokážeš zbavit naplavenin,
možná tě osvítí jisté znamení.
jako zuby nějaké zpěvačky/modelky/herečky, například
Vesny Pisarović. výběr v žádném případě není náhodný.
ona ví, co jsou fonémy
a že význam je neúprosný.
možná dokážeš vymyslet správnou otázku. například kdy se
v našich hvězdách objeví dítě? kdy dokáže
techno revoluce sníst své první dítě?
někde se převrhly trajekty. anděl nemůže ven ze sluchátka.
tohle je týden mého psaní a já se snažím
nic nevynechat.
v kuchyni kape voda.
před čtyřmi týdny rozkvetly třešně. poslouchám rádio, které říká,
že počasí je bez větších změn a i všechno ostatní je
bez větších změn.
hvězdy se smějí a přes horoskopy vnikají do našich domovů.
význam přichází ve vlnách, právě tak, jak by bylo třeba
nebo by nebylo třeba.
trajekty se převrhly.

Preklad: Markéta Willová

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s