iLeGaLiT MaG

Rozhovor: Kateřina Tučková

Kateřina Tučková, autor fotografie: Vojtěch Vlk
Kateřina Tučková, autor fotografie: Vojtěch Vlk

Kateřina Tučková za román Vyhnání Gerty Schnirch (2009) získala cenu Magnesia Litera – Knižní klub Cena čtenářů a bola nominovaná na Cenu Josefa Škvoreckého, Magnesia Litera za prózu a Cenu Jiřího Ortena. Divadelnú adaptáciu uvádza od októbra 2014 brnenské HaDivadlo, všetky predstavenia sú doposiaľ vypredané. Režisér Marián Amsler získal za túto inscenáciu Cenu Divadelních novin 2015 v kategórii Činoherné divadlo. V roku 2012 vydala román Žítkovské bohyně, ktorý je fascinujúcim príbehom o ženskej duši, mágii. Kniha získala ocenenia: Cenu Josefa Škvoreckého, Český bestseller, Magnesia Litera – Kosmas cena čtenářů a Cenu čtenářů České knihy. Z tohto románu sa predalo už viac než 110 000 výtlačkov. Jeho divadelná adaptácia uvádzaná od marca 2014 Mestským divadlom Zlín sa stala hitom sezóny.


Vaše románová prvotina Vyhnání Gerty Schnirch se v roce 2010 těšila nominaci na Cenu Jiřího Ortena, v rámci ceny Magnesia Litera byla nominována na Literu za prózu a vyhrála Knižní klub cenu čtenářů. O dva roky později byl román Žítkovské bohyně oceněn literární Cenou Josefa Škvoreckého, v roce 2013 čtenářskou cenou Magnesia Litera a Cenou čtenářů České knihy. Za Bohyně jste získala ocenění Český bestseller 2012. Očekávala jste, že Vaše romány budou tak úspěšné? A čím si to vysvětlujete?
To se nedalo předpokládat, obzvlášť u první knihy o dívce, která byla po válce zařazena do odsunu německých obyvatel Brna. Toto téma v Čechách dodnes budí zuřivé reakce, takže v době vydání jsem se přijetí spíš obávala, než že bych si představovala kdovíjaký úspěch. Ale moje generace, která už otázku poválečného vyrovnání nevnímá s tak vyhraněnými emocemi, se na naše minulé chyby dokáže podívat s chladnější hlavou. Nastavené zrcadlo, které ukazovalo, že násilí zůstane vždycky násilím, i když se zaobalí do jakýchkoliv slov, přijala. A následná diskuse vede dokonce k tomu, že se v mém městě, kde po válce proběhl tzv. „Brněnský pochod smrti“ týkající se zhruba 20 000 německých Brňanů, z nichž tam mnozí zemřeli, letos koná „Rok smíření.“ Toto gesto odpuštění a smíření mě velmi dojímá a jsem ráda, že jsem k němu svým románem o Gertě Schnirch přispěla. A u Bohyní, domnívám se, zafungovalo vlastně něco podobného – čtenáři ocenili historickou přesnost a nediskutovaný, zapomenutý příběh.

Mohla byste nám několika slovy popsat, co se teď děje v rámci české literatury a hlavně prózy? Která jsou nyní podle Vás nejdůležitější jména, trendy a tendence v české próze?
V dubnu 2015 se udělovaly Ceny Magnesia Litera, které jsou asi nejpřesnějším ukazatelem aktuálního českého literárního dění. Hlavní cenu získal životopisný román Básník od Martina Reinera, cenu za prózu pak Mlýn na mumie od Petra Stančíka. Potvrzuje to fakt, že v české literatuře na pozornosti získávají romány pohybující se na hraně historické studie, romány snažící se o postihnutí nějakých důležitých otázek českých dějin. Jsem tomu ráda, protože to je žánr, který mě samotnou také zajímá.

Váš styl je hluboce osobní a originální. Necítíte se přece jen blízko k někomu ze současných českých autorů – dejme tomu z hlediska stylu a/nebo tematiky – či vůbec? Máte nějaké české nebo i zahraniční vzory? Koho obdivujete?
Jako vzory bych to nenazvala. Ve chvíli, kdy píšu, se probírám materiálem, který jsem pro své knihy nasbírala a postavy, které vycházejí z osudů skutečných osob, si pak určí způsob vyprávění i jazyk samy. Nemyslím přitom na romány, které mě zasáhly, ani na styl jejich autorů. Myslím dovnitř svého textu, myslím na život svých hrdinů. Ale jsou samozřejmě autoři, jejichž dílo má pro mě zásadní význam. Jsou to hlavně američtí autoři dokumentárního románu, ze současných pak ti, kteří se nebojí zaplést s kontroverzními otázkami národní historie. Tak cítím spřízněnost s ukrajinskou spisovatelkou Oksanou Zabužko, s finsko-estonskou Sofi Oksanen, z českých autorů s Radkou Denemarkovou, Janem Novákem, Jiřím Hájíčkem nebo Tomášem Zmeškalem. To ale hlavně v tematické rovině, naše vypravěčské postupy nemohou být odlišnější.

Jste nejenom spisovatelkou, ale také kurátorkou a autorkou odborné (kritické) literatury. K čemu cítíte nejblíž? K beletrii, literární kritice, anebo ke kurátorství? A jak se tyto tři sféry Vaší činnosti propojují, jak se vzájemně ovlivňují, jak fungují ve Vašem profesionálním a osobním životě interakce mezi nimi?
Vystudovala jsem historii umění a bohemistiku a vždycky jsem plánovala pracovat v rámci výtvarného světa a s vlastní kůží na trh jít do světa literárního. Pouze literaturou se v Čechách totiž uživí jen hrstka autorů. A tak to i je – s umělci organizuji výstavy a zhruba tři dny v týdnu se věnuji vlastní literární práci. Je to výborná symbióza – nejsem tak izolovaná jen ve světě vlastních myšlenek, ale jsem i v neustálé konfrontaci s realitou. Kurátorská práce mě drží nohama na zemi.

Plánuje se překlad Vašeho románu Žítkovské bohyně do němčiny, polštiny, slovinštiny, bulharštiny, v dubnu 2014 vyšel v ukrajinštině a o rok později také v rumunštině. Měla byste zájem, aby se do jiných jazyků přeložily i další Vaše knihy, třeba Vyhnání Gerty Schnirch nebo nějaké krátké povídky?
Žítkovské bohyně mi teď dělají ohromnou radost – překládají se do třinácti jazyků, hraje se úspěšná divadelní hra a chystá se filmová podoba. V zemích, kde už překlady vyšly, jsem zjistila, že téma je srozumitelné i pro cizí čtenáře – v Polsku měli své perzekvované „vědmy“ šeptuchy, na Ukrajině třeba zas vidunky. Samozřejmě bych ráda, aby podobný osud stihl i můj předchozí román, ale faktem je, že je velmi hluboce zasazen do českých dějin, které nejsou pro zahraničního čtenáře příliš atraktivní.

S autorkou sa zhováral Mircea Dan Duta


Prečítajte si aj poviedku od autorky: Poviedka: Kateřina Tučková (Modlitba za Anušku).


Aktualizované: 19/04/2016
Jazyková korektúra: Kateřina Pelegrinová

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s