Básne: Ivan Hristov

***

V kostele byla zima. A světlo. Nahoře, pod kupolí, stál a vlídně na nás shlížel Otec lidstva. Dole, se svící v rukou, ležel můj otec. Kostel byl plný lidí. Všichni dýchali. Jejich dechem prosvítaly sluneční paprsky. Pouze z úst mého otce nevycházel dech. Tváře a pláč, svíce a svatí… všechno útržkovité. Pop, opilý, veselý, začal zpívat píseň, výrazně ovlivněnou rockovou muzikou. Jako první jsem políbil ikonu, postavenou v nohách nebožtíka. Poté i všichni ostatní. A tehdy jsem pocítil, že na mě kupole padá.


Autobiografická

Toulal jsem se
od města k městu,
od knihy ke knize,
od srdce k srdci.
Porodili mě
jedni,
vychovali mě druzí,
třetí
mě zabili.
A pokaždé
když se zahledím
na věci
a na lidi,
a nepoznávám
nikoho
a nic,
pomyslím si –
bezpochyby
zase čas jaksi
skončil
a všechno musí
začít
od začátku


Bdin III

Milý tatínku,
věřím, že jsi
v Ráji
a jak se tak
na mě seshora díváš,
prosím tě,
zapal za mě
v rajském kostele
svíci,
protože tady u nás
dole
jedni zbořili
kostely,
zatímco
druzí zabili
duše


CHEVROLET

Bílý Chevrolet,
model 1990!
Hodil mi klíčky
a „Zkus to“ řekl mi.
Dost mě to udivilo,
protože tohle nebylo
staré auto mého otce,
který mě za každou chybu
zezadu pohlavkoval.
Čtyři rychlosti?
P – parkování
R – zpátečka
N – „Neutrál“ říká mi
„jako Švýcarsko“
D – dopředu
Jenom plyn a brzda!
Jakmile jsem otočil klíčkem,
světla prozářila noční tmu.
V tomhle autě jsem objel
jezera Wisconsinu.
Moccasin Lake,
Storm Lake,
Sunset Lake.
Občas jsem zastavil, abych vyfotil
stáda jelenů.
Znovu jsem zařadil.
Sešlápl jsem plyn až k podlaze
a tak jsem objevoval Ameriku.
Bílý Chevrolet,
model 1990.
Moje první auto,
ačkoliv vlastně
patřilo Douglasovi,
otci mé ženy.


Bernie

Povídali jsme si
o rozdílech
mezi katolictvím
a pravoslavím,
a on se mi svěřil
s jejich přáním,
aby měli ženy farářky,
a aby přijali
homosexuály
do církve.
Potom se mě zeptal,
jak je to u nás.
Pověděl jsem mu,
že naše
křesťanství
je konzervativnější
a mystičtější,
že my
příliš nemluvíme
o našich problémech.
On se podivil.
Nedovolil jsem si
mu říct,
že jsme 45 let
neměli Boha
a teď jsme
šťastní,
že se vůbec
můžeme modlit.


Preklad Ondřej Zajac

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s