Básne + videá: Ian Mikyska

* * *

Jednu dobu jsem nacházel velkou oporu v intersubjektivitě’.
Vědomí odizolovanosti a zoufale nesdílné zkušenosti
   dostává ve světle zážitku/spojení/vztahu jiný odstín
             – čím větší jsou vrata determinace
                tím míň nezbývá k sdělení
                          a pod bělosvětlou rouškou
                          intuitivního dobra
(radost je taky intuitivní)
                              – všechno dává smysl
                                 a má smysl.
                                                                        „zachvěje-li aspoň každý stý verš aspoň každé sté srdce.“
– český básník Oldřich Mikulášek.

.

každý stý nemůže vždycky stačit, teda někdy, alespoň
ale s nedokonalostí ve světě je
zákonitě chyba ve mně
Tak mi řekni, co mám kurva dekonstruovat
a jak daleko musíme dojít!
Řekni mi to
ty


12.12.2014 – Saská 2
             – Josefovi

patříme ke generaci
ve které vánoce
                                   jsou časem návratů
– a shledání.
ve které rodina
                               je definována
počtem kilometrů a společně stráveného času
– a kde druhý den po uvítacích osmi pivech
a bezpočtu mých špatných blůzorokenrolpiánových sól
je celá naše Praha citlivá
rozjařená
                   rozostřená
jako lůžko odervaného nehtu –
neurony nově spojeny nevyspáním.


komunikace

jsem autor v jiném čase a prostoru ty čtenář
jsem báseň o stromech trávě lese a listech
jsem hlas v tvé hlavě a „ty“ říkáš mi
jsem báseň o rozkladu kráse a listech
jsem hlas v tvé hlavě a „já“ říkáš mi
jsem autorem v tvém čase a prostoru
                 na listech stávám se námi
                 v tvém se hlase rozkládám


Superstár v básni, aneb institucionalizace sebevědomí

Umísti mikrofón.
Řekni    ,řekni

Přehraj             
(technická dovednost už se nějak tak předpokládá)
řekni.

Nikdy jsem nepochopil, co to je mít dobrej hlas a co dobře zpívat.

Tak tě neslyší oni tak
se slyšíš ty

rozbij
zrcadlo

a
zazpívej


úhly vyhlídky na Prahu z Riegrových sadů s B. Bridelem, 13.1.2015, nejvyšší teplota 8,7 °C v 14:47 hod.

Těším se
až skončí kapitalismus.

A budeme moct obdivovat
ty záplavy sklobetonu
každá jedinečná relikvie.

A vidět tu jedinečnost a
tu krásu –
že ve špatných světech jsou
i dobří lidé a
naopak:

Vždyť i za komančů byli takový,
co tomu věřili, ne?

Slza za všechno, co je špatné
a
úsměv za všechno, co je dobré
Die Welt ist alles, was der Fall ist
a Rovnováha v nás, Mysl i Hnis.
i patos


ian_mikyska_-_zvony_bijou_poledne


Skladba Settings; Stillness (On Romantic Style) pre mezzosoprán, klavír a video, na texty J.W. Goetheho.


Skladba bass; rhythm; texture; light; materials pre ansámbel a projekciu; textová partitúra.


Ian Mikyska, zdroj foto: agosto-foundation.org

Ian Mikyska je skladateľ a básnik, ktorý pôsobí medzi Prahou a Londýnom, kde študuje kompozíciu na Guildhall School of Music & Drama. V minulom roku bol stážistom v Centre audiovizuálnych štúdií na pražskej FAMU. Venuje sa zvuku väčšinou v hraničných polohách; v texte, performanci (najmä v básnicko-performatívnom duu +x s Tomášom Mikom), divadle, improvizácii (najmä ansámbel multimediálnej improvizácie Stratocluster) a multimédiách (projekcia, video). Aktívny je tiež ako prekladateľ. Webstránka: www.ianmikyska.com.

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s