iLeGaLiT MaG

Básne: Josef Straka

(bez názvu)

zachytit: drncavý vjem
že to jsme, že jsme opustili
pro další nejasné že
že obraz, který si chceme předat
věnování, slova a slova
ještě jsme nezapomněli, zdá se
zdá se to
průchod kolem kavárny v tom studeném, chladném městě – leden
únor, březen – přesně tyto měsíce

(bez názvu)

citlivá přesnost
zas znát obsah
dívat se na něj jako do krabice
chvění přílišně jasné, zřetelné
prsty, které na malou chvíli neuchopí vůbec nic, třesou se
v důsledku, tušení čeho…
tvář, Tvá, zahlédnutá v odrazu zrcadla
jsme ve stejné místnosti, a nejsme

(bez názvu)

zase zklameme
už to opakovat
začínat, a další nejasnosti
ustrnulý pohled: není Tvůj
vyměnilas jej
ztráty: předpokládané
měsíce skoro
měsíce jinak trvající
stále to stejné město
jen (mezitím) ten čas
hranice, brány, nutné obrany
ne nutné, ale přesto

(bez názvu)

mívat vztek, odrážet zas jiný
nic není, teď tak užasle najednou
dny prodírání
zachycovat to, ale už jen „zběžně“
prý mít nadhled
chybí, stejně jako celý tento měsíc

(bez názvu)

ještě že skoro vše můžeme považovat za
„umírněné“
duality v nesprávný čas
na chvíli se zakousnout, připravit se na zápas
volné potulky a záhadné ubíhání času
nic skladného
spíš roztroušené mezihry v neustále poslepovaném zbytku

(bez názvu)

chápat to!
tolik a tolik mizerné nálady
ještě nakonec zbytková naděje jako alkohol
zavěsy zataženy
to, co se odehrálo je jen dávný příslib
zůstává z toho jen pomalý pohyb zasouvání
to, chceš, není
ranní probuzení má šedavou clonu
nemožnost to zastavit

(bez názvu)

neslyšet, zase je něco divné
co neprozkoumáš
minuty jsou zvláštně dlouhé
ještě víc
co začíná záhadou, končí pomalu tou nejprostší všedností
vznikání a zanikání
vlastní byt je zas na nějaký čas cizím územím

(bez názvu)

že…(ne)možnost
teploty nejsou, nemohou být
všechno se zastavilo, tam na nábřeží v Podolí
nemohli jsme nikam dojít
stále ty pochody mezi klinikou a nějakou „Kotvou“
kolapsy dlouho připravované a nenadálé zároveň
s tou recepční v pozadí
tvůj život náhle rozcupovaný na soubor neurčitých vteřin
cukalo to, a pak s těmi papíry a dokumenty snad do všech dveří
posunout na chvíli život do vedlejších kolejí
najednou nechceme, ale také zoufale chceme- nebýt
bary po…
díváme se do osamělých malých piv
náš strnulý obraz
po celých pět dnů jako karikatury


Josef Straka, zdroj: pwf.cz
Josef Straka, zdroj: pwf.cz

Josef Straka (*1972, Jablonec nad Nisou) je autor dvoch básnických zbierok: a…jiné časy (G Tisk, Liberec) a Proč. (edice Tvary, TVAR, Praha), ktoré vydal v deväťdesiatych rokoch, a štyroch kníh básnicko-prozaických textov: Hotel Bristol (2004), Město Mons (2005), Kostel v mlze (2008) a Malé exily, ktoré vyšli v septembri 2014, rovnako ako prechádzajúce tri v nakladateľstve Cherm. Publikoval v mnohých literárnych a kultúrnych, domácich i zahraničných, časopisoch a jeho texty boli preložené do angličtiny, nemčiny, poľštiny, srbčiny, slovinčiny a holandčiny. Teraz sa jeho texty prekladajú do portugalčiny, maďarčiny a rumunčiny. Zúčastnil sa niekoľkých medzinárodných básnických festivalov. V tomto roku mu nové texty vyšli v časopisoch Protimluv, A2 a Psí víno. Nami publikované texty sú z augusta až októbra tohto roka.

Advertisements

1 thought on “Básne: Josef Straka”

  1. prva basen sa velmi opiera o banalne hracky s opakovanim slov, je plna idiosynkratickeho poetizovania ktore v tak exaltovanej forme, posobi az vykonstruovane a manieristicky, nehovoriac o senilnom sentimente

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s