Básne: Klára Šmejkalová

Domov, pes a slunce

I.
Někdo prochází obývákem.
Vypadá to na pěkně olezlou a vypelichanou depku.
Žmolky jdou z gauče. A vzteklina se tvoří.
Drahý.
Tvá žena hoří. Mně jen dívka bolí.

II.
Drahý.
Přešels do kuchyně a stal ses pánem domu
i psa.
Střežím si však své svědomí.
Čert a anděl nabodávají na vidle zrovna pěknou hříšnici.
Vidláci procházejí kolem
a transformují se v pařáty veřejnoprávního a pouličního ptactva.

Rackové najednou všude kolem.
Moře vládne.
Zpátky ale na zem.
Jazyk je ocasem létající veverky.
Ta mrška,
kterou odmítnutí častují ublíženeckým oslovením mršina,
rozlouskává oříšky.
Jazyk není nikdy mrtvý. Ale co já?

Pochyby se plní jako nadívaná kachna a taxa.
Přehazuji bouři jako hnůj. Koráb se kymácí. Nemám mraky času.

III.

Neklidná linie srdce
stala se zkřehlou duší vyhynulé tyče páteře.
Srozumitelný fakt přilítnuvší z jednoho bouřlivého období.
Flák masa prská na grilu mé líce.
Zčernaly mi zuby.
Nekouřím však. Ani nedoutnám.
Opravdu. Život jde dál.
Drahý, ještě mě ale poslouchej.
Přišla jsem na to všechno úplně sama.
Kompetence.
Ach.
Ten pocit LIGHT
oslovovat tě prostým ty.
Pravda. Není moc vidět.
Hlavně mám ale pocit, že jsi to ty.
To bude asi láska.
Liknavé, vratké smutky.
Zkroucené obličeje a dlaně připeklé na spáncích.
Obdivuju tě. Beru si z tebe příklad. Jsem si ukradená.
Ráda uvažuju abstraktně. Rovnice by měla mít právě jedno řešení.
Snažím se ho opsat. Čert ho rýsuje černým uhlem.
Šup k němu. Do pytle, který prostřihnout lze jen ušima.
Šup do pekla. Do pole s kukuřicí, kde běhají jen zloději.

IV.

Slunce se plní lněným semínkem a alergeny.
Jsem venku a jím sváču.
Polykám naprázdno.
Kručí mi v břiše.
Věčně se děje to samé.
Ženské cykly jsou denní cykly i cykly těla i porod.
Snad i muži mají své smrtelné dny, dna i duše.
Jdu domů.
Dělám tofu burgery a připaluji housku.
Život a Smrt by spolu neměly vést řeči.
Život by se měl stát
                            smrtelný,

                                        snesitelný

jako břímě, jako dítě, jako jehně.


Klára Šmejkalová (*1993) žije v Prahe, kde študuje psychológiu na Univerzite Karlovej. Básne publikovala časopisecky (Kontexty, Kluturní noviny, Host) a na servere Literární.cz. V októbri 2014 jej v edícii Literárnej súťaže Františka Halase vyšiel básnický debut Naživo.

Reklamy

2 Comments

  1. Spätné upozornenie: Publikace | klarasmejkalova

Pridaj komentár

Zadajte svoje údaje, alebo kliknite na ikonu pre prihlásenie:

WordPress.com Logo

Na komentovanie používate váš WordPress.com účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Twitter picture

Na komentovanie používate váš Twitter účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Facebook photo

Na komentovanie používate váš Facebook účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Google+ photo

Na komentovanie používate váš Google+ účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Connecting to %s