Básne: Tomáš Jireček

Víťa říká Že Brno je

Drak naruby
Má sedm prdelí a jednu hlavu
A z tý hlavy ses nad ránem
Vracela do jedné z těch prdelí
Cyklistka Co tě s vlající sukní
Minula Na tebe zařvala
Ti řvou co?
A řvali
Ptáci v Lužánkách jak budík
Co nedá se donekonečna
Po pěti minutách posouvat
Než opravdu musíš vstát do prázdnýho
pokoje Bytu Ulice Tramvaje Kanclu

Cigáni měli to ráno prázdný oči
A zametali ty prázdný ulice
Vidělas prázdný šaliny
A z pavlače prázdnou Tugenhadku
Na nočním stolku máš
Obrázek panny Marie
A prázdné platíčko od antikoncepce
Usínáš zase v prázdný posteli
Do doby než se ozve budík

Ještě pět minut

Láska je láska

Neměl jsem tam chodit
Se pak nekontroluju
A kontrolujou mě jiní
Pak přemýšlím
Nad vesmírem
Nad tou jeho temnotou
A při tom jde jen
Vo mrdačku

To jsem slyšel
V Brně V šalině
V okamžiku Kdy
Mi pípl telefon
Psalas Že mi k těm
Narozeninám přeješ
To nejlepší a tak
A že na party nepřijedeš
Protože Ti nedávno
Našli rakovinu
Už ti stihli vzít prso
A nastupuješ chemoterapii

Se nekontroluju
A přemýšlím nad Vesmírem
Nad tou jeho temnotou
A nad tím Jak s ní
Vymrdat

Kdyby věděla

Že půjdeme sem
Tak by si rozhodně
Vzala podpatky
A šaty a ty pěkný
Punčochy se vzorem
Měl jsem jí to říct
Ale neřekl

Kdyby věděla
Že jsem tak neschopnej
Tak by na to rande
Nepřišla Vzala by si
Podpatky a šaty
A ty pěkný punčochy
Se vzorem A šla by
Jinam
Měl jsem jí to říct
Ale neřekl

Kdyby věděla
Že to tak brzy skončí
Tak by si nic nezačínala
Rozhodně by se teda
Nezamilovala
Do poetika Kardiaka
Měl jsem jí to říct
Ale neřekl

Před zkušebnou

Kde jsme nahrávali
Nějaký hlasy
Potáhl ze zlatý Davidoffky
A řek Že mu vzali
Slepák
A ukázal nám jizvu
A že prej mu nabízeli
Že by mu vzali
Celej vnitřek
Že by to měl na furt
Že by se už nemusel
Starat
Že prej to odmítl
Tak že mu dali
Aspoň nějaký prášky
Na bolest a na štěstí
Řekl Že na to sere
Že od toho je na světě
Chlast a cigára
A s úsměvem típl
Svou zlatou

Na židli

Co ztrácí svůj
Zelený nátěr
Teď bydlím
Proti tobě

Bosé nohy
A kolena pod bradou
Tvůj úsměv
Čekání na velký
Silný presso
A dotek drobný
Jemný

Okusuju kusovku

Potahuju Zrychleně
Zastavuju Abych
Rozdýchal další
Tah
Potáhnu na Řím
Romulus a Remus
Se mihli
A ty máš vlčí
Oči

_ _ _

Tomáš Jireček (*1985) je alchymista okamihov. V súčasnej dobe pracuje ako sociálny pracovník. Okrem toho je herec v divadelno-improvizačnej skupine Pa.Le.Ťác.I a Laboratoře divadla utlačovaných. Je lektorom hereckých a ďalších zručností, napr. Tvorivého písania. Jeho básne boli publikované v periodikách a alamnachoch: Tahy, Partonyma, Lžíčka v šuplíku, Chuťovky k pivu, Na dva východy a Průzory. V spolupráci s Lenkou Ondráčkovou vytvoril rleláciu Hrdinové nebo srabi, ktorá je autorským čítaním s trochou divadla, kde si návštevník odpovie, kto môže za jeho „posrané vzťahy“. Tiež je možné staihnuť si jeho denníkové zápisky z Istanbulu s názvom Řvát smíchy jako tur. Aktuálne pripravuje zbierku Polojasnění. Pôjde o počin, ktorý bude zaujímavý nielen vizuálne, ale aj hmatom alebo zvukom.

Reklamy

Pridaj komentár

Zadajte svoje údaje, alebo kliknite na ikonu pre prihlásenie:

WordPress.com Logo

Na komentovanie používate váš WordPress.com účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Twitter picture

Na komentovanie používate váš Twitter účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Facebook photo

Na komentovanie používate váš Facebook účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Google+ photo

Na komentovanie používate váš Google+ účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Connecting to %s