iLeGaLiT MaG

Básne: Ivana Kašpárková

Z dětství si pamatuješ jen
přidušené chvíle
v drobnohledu matky

tlaky vnitřních dispozic
a uzavřenou načichlost
tlaků vnějších

ty přerývané projevy pochopení
kývající se ze strany na stranu
jako golem

ještě ve stáří budou děsit.

Dočasnost

Pročítáš se svýma rukama
a pokaždé když zaprší
zapulzuje to ve zlomených kostech léta

už se nikomu neozýváš
jde jen o usínání ve zdech
v kapsách teprve devátého domova
poztráceného při prvním silnějším zaboření

než strop začne padat po kouskách do klína
pak bude čas jít
o dočasnost dál.

•••

Kolikáté už stěhování do malých bytů
kde život utíká klíčovou dírkou

kde ukradené teplo
šíří tepnami dočasné smíření

a něčím infekčním nakažený podzim
nedává spát pokusům o nadechnutí

kterému astma nedovolí
dosáhnout vrcholu.

Nechtít jen všechno pro sebe
a tak ustupovat pro ostatní
až za zavřené dveře

ze samotářské nouze pak
zreznout dlouhým uskladněním

najdou tě
to se neboj

ale až přestaneš čnít
jako cizí předmět v punčochách

nebo jako otevřená zlomenina.

Mrtvá domácnost

Rozkroje
uvnitř hrudi
ještě schováváte stíny
z nově vymalovaných
zdí.
Jíte vodu
bez sladidel
darujete darované
omotáváte se izolepou
do neprodyšné paralýzy
a trháte rychle
ať to nebolí.

Pokojné momenty II.

Naplnili jsme se vším
co v nás trvalo i mizelo
zároveň

servali kus
časem rozleptaného těla
a vrátili jiný

a když stud skousl
popraskaná záda dlaní
zhasli jsme

aby nebyly vidět
prokousnuté stopy.

Není jasné

Už jsi vysušil řeky
že se vracíš
na místo činu?

Všechny role z šatníku vytahány
na jednu hromadu
není jasné, co bylo a je

není jasné, co jsme byli
před tím
než jsme byli.

Nošovice

Stánky s pivem v mlze dvou dnů
fronta na záchody slibuje dlouhý večer.

Ráno rosolovité břicho
v zrcadle s přidanou hodnotou.

Jak se na tebe můžu dívat?

Trochu nakřivo!

Vždycky totiž přijdeš někde ze dna
a pověsíš se za vlasy
až to škubne.

Ohlížení II.

Trvalým ohlížením
obrůstají dům mrtvá těla
jako břečťan

nevyžádané zprávy
jeho useknutých končetin
se plazí do oken

až přesáhnou střechu
sejdeme o kousek níž
ze svých nároků.

Začátek konce

Sotva jste si spolu začali
už si tě představoval
na sklonku stáří
nemluvně klidnou

jak vstáváš z postele
a předklony přes pelest
pomalého umírání
nebolí

jako teď.

_ _ _

Ivana Kašpárková pochádza z Dubňan pri Hodoníne. Vyštudovala odbor česká literatúra na Sliezskej univerzite v Opave a v súčasnej dobe študuje na Ostravskej univerzite odbor učiteľstvo českého jazyka a občianskej výchovy. Svoje texty doposiaľ publikovala v niekoľkých lietrárnych zborníkoch, časopisoch a almanachoch: Almanach Prowincjonalny, Texty, Artemisia, Tvar, Weles, H_aluze, literarni.cz, Host. Je finalistkou literárnej súťaže Františka Halasa 2013. Bola ocenená v literárnych súťažiach: Trutnovský drak, Čáslav a v literárnej súťaži Vladimíra Vokolka 2013 (1. miesto v kategórii 25 – 35 rokov).

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s