Básne: Milan Ohnisko

Výš nedohlédnu

Děkuji vám
já nebudu sedět
řekla a sedla si

Tak tedy sedí vedle mne
a jedním okem
(tak abych neviděl
že se dívá)
sleduje, co tady píšu

Píšu to, co tady píšu
a jedním okem
(tak aby neviděla
že se dívám)
pozoruju její ruce
a kolena a lýtka
a kotníky a stehna

Hm, je fakt moc hezká

Výš nedohlédnu
ale tohle mi bohatě stačí

Snad to po mně přečte

 

Prase

Ty jo! Na Vysehrade
nejaka zenska
venci obrovsky prase!
A bez voditka!

Coze? Co delas venku?
Rikals ze budes vecer doma…

Když došel až tam
chvíli ještě čekal v šatně
jogínky chodily z jógy
beze studu se před ním převlékaly

Doufal, že zase uvidí
tamtu; a viděl

Břicho jako z alabastru
stehna jako z bible
béžové kalhotky s drobnými krajkami

Na meditačním polštáři
pak celou dobu
hledal její klín

Cítil tu vůni

Nosem jí brázdil rýhu
přes zvlhlou látku

Hlasitě vzdychla (skoro zaúpěla)
zavřela oči
a kolena si přitáhla až k bradě

 

Letní sen

Na zídce u Vltavy
parta teenagerů pije vodku z flašky
a všemu se drsně chechtá
holka v černých punčochách
a černých martenskách
sedí tak
že je jí vidět rozkrok
nedokážu se tam nedívat

O kousek dál
nóbl svatba na Žofíně
blesky fotografů
úsměvy slzavé
rodičové zjihlí
a ženich s nevěstou
jako v nebi tak i na zemi
tančící na Here Comes The Sun

A v cípu nejzazším
tam co je půjčovna šlapacích labutí
s nápisem Zavřeno!
leží dva muži bez domova
jeden mě pozoruje jedním okem
druhý mě nevidí už ani tím druhým
neb přebral okeny
a usnul navždy

Vracím se k holce v martenskách
prosím její kluky o prominutí
a odvádím ji navždy do svého života

Když ji za pár let vracím
kluci už tam nejsou

(Ondřeji Hanusovi)

 

Mé erbovní zvíře je strom

Slečno
máte krásný anakolut

Slečno
v kolik tady končíte

Slečno
všechno jsem zapomněl
a co jsem nezapomněl
to jsem popletl
a propil

Slečno
mé erbovní zvíře je strom

Slečno
je to už dávno —
ale vrátím se

Kvůli vám se vrátím zpátky
do oslepujícího světla živých

 

Pátek

Uprostřed Prahy rostou kopretiny

Řeklas mi včera
takhle
nežertuj
nebo se to stane

Smál jsem se
až ses začala bát
že vykrvácím hrdlem

A ráno jsem plakal
           ale tajně
tos už neviděla

Kopretiny, kapradí a tráva

Posvátné písně jsou
od těch všedních
skoro k nerozeznání

(Kateřině Rudčenkové)

 

Andělé

Kuřecí ráj
se jmenuje to řeznictví
které je hned vedle řeznictví
které se jmenuje Řeznictví u Richarda

v Kuřecím ráji mají tuze krásné maso
též Richard má, paní, tuze krásné maso
a také jeho žena má tuze krásné maso

a někdy si spolu na večeři
dají bílé maso z Kuřecího ráje
a potom Richard své červené maso
zasune do růžového masa své ženy
a tak jsou spolu nevýslovně šťastni
až náhle letí, krouží nad Prahou
jako by oba už měli křídla

_ _ _

Publikované básne sú zo zbierky Mé erbovní zvíře je strom, ktorá vyšla tento rok v nakladateľstve Druhé město (Brno).

_ _ _

Milan Ohnisko, zdroj foto: itvar.cz

Milan Ohnisko (*1965, Brno) počas normalizácie vystriedal rôzne pomocné zamestnania. Po novembri 1989 sa jeho profesionálny život točil okolo kníh. Od roku 2012 žije a pracuje v Prahe. Vydal sedem básnických zbierok plus jednu Býkárnu, ktorú napísal spoločne s Ivanom Wernischom a Michalom Šandom. Pod názvom Oh! vyšiel v roku 2012 v nakladateľstve Barrister & Principal reprezentatívny výber z Ohniskovej básnickej tvorby z rokov 1985 – 2012.

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s