Básne: Pavel Březenský

v zemích nezemích

po ostří svitu
                    žiletky očí
sjíždějí do koňských hřív
kde spí stíny ostružin

(ve škarpách kavky šustí listím)

natáhlas ruku
            se suchou skývou
a než den zívne tajně sníš
o  amnestii
                     v enklávách

v šálcích

nebe se rozplakalo nad došky
a pod nimi si ticho
třelo husí kůži

pak ho písknutí konvice
pozvalo na šálek čaje

posadilo se v koutě
jako by tu bylo poprvé
a přitom nám tajně chodilo do komory
na křížaly

zatímco ve vedlejším pokoji
začal den vyprávět historky z druhé strany světa
dopilo a rozplynulo se
nad kolébkou

v polohách

pokaždé husí kůže zvlčí
když se prohne v obratlích

chtěla by trumfnout
kočky na římsách
a od úst až ke konečníku
se stává mým visutým mostem
na cestě aniž bych vytáhl
paty z domu

pak po kašmírové pláni
uhání smělá jezdkyně
vstříc k nedělnímu ránu
které nás jako obtékající řeka
uvězní v uzlech
pod nebesy

městu na očích

ráno se zastydělo v rozpacích
jakmile zívnutím naplnila ložnici

noc zastlala do peřin
a pak nahá na balkóně
snídala kulisy protějších domů
kterým opadávaly ospalky
z okenic

snad každý chlap
co ji měl v zorném poli
si bryndal
                    kafe po bradě

v nepokojném pokoji

v cimře kde dřív
dokázali rozhoupat i lustr
chcípl pes
                          na hlasivkách

cejchy se perou
o dva týdny později

v almarách visí stíny
co se občas svlečou z ramínek
aby trčely u mělčin

v prosakujícím prázdnu

tam kde chutná nejvíce

vracím se domů
                                  pod lípy
k rybízu kolem plotu z krajinek
do sadu třešní
k vysoké trávě
ve které kočkám chutná snění

na cesty
jež v létě lemují ještěrky
na kopce pro němý pohled
pro křik do daleka

vracím se
do domu nad řekou
a zaplať pán Bůh
vítej tu zní
                           dvojhlasně

po proudu

do spony z kamene
sčesala Ohře mokré vlasy

uvízlý pohledem
             ochablý na slovech
hltám ty tahy hřebenu
které se vlní
po zádech krajiny
                                   dětství
kdy plaché okamžiky
otloukaly kolena
                            na cestách
pro pár škeblí
a oblázků do praku

–  –  –

Pavel Březenský (*1975, Žatec) sa vyučil za murára. Už šesť rokov žije v Holandsku, ale návratu späť do Čiech sa nevzdáva. Poéziu berie ako spestrenie života. Publikuje na literárnom webe Pište Povídky (www.piste-povidky.cz).

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s