Básne: Blanka Fišerová

*

Jak divoce růst mezi pláňaty?
Než nože nastaví se na půlnoc,
oblož mne jablky
rozseknutými v půli,
přiznání k útěkům
vdechneme se sluncem.
Bije mi na poledne.
Proč v zemi práskačů
zapouštím kořeny?

*

Proužek světla mezi šíjí a klínem
zavírá se do koupelny –
tak žena nevypadá.
Tajně všít do šatů uříznuté ňadro
smotané z látek z tuzexu.
Rozhovory v čekárnách,
ticho záření.
Pak se rozletět po městě
jak vlaštovky stěhovavé,
ale nohy stávkují.

*

S očima prázdnýma k výslechu,
v kufru sbalenou neděli a dost místa,
pokaždé v kupé pro matky s dětmi.
Kdyby tak některá poslala plačící starost
s jízdenkou u okna.
Vystoupí na konečné,
čekání na odložené
ve skleněných boxech.
Dřív než ho vyloví –
úředně zabaveno!

*

Zdravotní klaun
odtáhne ti rakovinu,
padne na zadek
na chodbě mezi cigaretou
a smrtí.
Na křesle roztáhne
vagíny do zářivého úsměvu.
Ozáří tě
žonglováním.
Krev ti ještě teče,
ale vystřílené gagy
tě na chvíli zalátnou.
Možná ho zneužívali,
tak mu dej kousek,
nevím –
lásky.

*

Ztratila se holka,
ti z toho nadělají,
ať si každej sám zamete,
neměla tam chodit,
neměla radit,
neměla křičet,
neměla hanobit,
neměla vystoupit,
neměla,
tak jsem ji zabil,
mámo,
dej mi kus svíčkový,
třepala se jak ratlík,
to byl tyjátr,
musím říct klukovi,
že není lepší pocit,
teklo z ní všechno přiznání,
máš doma hrdinu,
hergot,
tyhle ruce jsou zlatý
nahoře rozhodli
a já hned první,
dělám to pro rodinu,
podívej,
tahle prťavá lžička,
nesla si ji s sebou.

*

Vymlátím z tebe
malé schoulené ptáče,
pocit za pocitem.
Vím, kam sáhnout,
když neustále poslouchám,
čím si záplatuješ dny.
Utrpením nikoho nedojmeš,
vyzvracím ti ho kila na počkání.
Lidi stojí fronty na šišatou holku,
co se svlíká, a hlavně –
není sama sebou.

*

Měním tvou nenávist v parníky,
pouštím je pokojem duše.
Svítám ti v čekárně u jablka,
čaj protéká mi klínem.
Měním tvou lásku v naději
na dům i strom,
co přežije nás a rozrodí se.

–  –  –

Blanka Fišerová, autorka fotografie: Lenka Hatašová

Blanka Fišerová píše nielen básne, ale aj divadelné hry. Dvakrát bola nominovaná na Cenu A. Radoka a jej kontroverzná hra Pohřbívání aneb Zítra se bude pohřbívat všude mala v januári premiéru v Slováckom divadle. Vlastným nákladom vydala debutovú zbierku V bílém (2010). V súčasnej dobe chystá novú zbierku Zlodějky lžiček. Svoju tvorbu uverejňuje na internetových stránkach a na Facebooku. Tvorí hudobno-poetické projekty Poezie v barvách a Čteme v barvách a tiež básnenie v uliciach pod názvom Guerilla Poetring. Pre tento rok pripravuje Poetickú scénu v rámci Colours of Ostrava, ktorá bude novinkou tohto českého hudobného festivalu. Viac o autorke na jej webovej stránke: poetriablanca.cz.

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s