Woland, © Igor Malijevský 2004
iLeGaLiT MaG

Báseň: Igor Malijevský

Woland, © Igor Malijevský 2004
Woland, © Igor Malijevský 2004

poslední den ivana děnisoviče

dotýkám se tě už jenom přes podrážku
a i to trochu bolí
dotýkám se tě už jenom
přes kreditní kartu
a to bolí taky
těšil jsem se celý život
na to až se jednou sejdem
teď když to přišlo
bloudím podzemím
a nevím kde tě hledat
stovky stínů v palácovém šeru
a ze sna mne hlídá
dozorčí u jezdících schodů
zestárlá euridika
před kterou všichni utíkají
já už ten strach dostal taky
a včera byl poslední den ivana děnisoviče

moskvo
vidím tě poprvé
a přesto tě nepoznávám
prý jsi se dala na modlení
už zase pán národů
podivný černý totem v treťjakovské
vždy jiná tvář, však nápis stále stejný
„jsem ten v kterého věříš“
zatímco ty se bavíš
červené knížky přetíráš na ikony
pop sem pop tam
hraješ si na zvony
doufáš že kde chybí duše
už ani ďábel nebere
možná prý dole na volze
v podvečer na třpytku
jenomže k volze daleko
my jsme přeci teď a tady

velí moskva
a včera byl poslední den ivana děnisoviče
stokrát nás okradou
ale duši nám nevezmou
volá do bulváru
zbitý chlap bez šrajtofle
zástupy čestných tlesknou
a dál leští sviním botky
všichni za jednoho
jeden za všechny prachy
a léto odešlo tak rychle jak přišlo
černobílé vrány dojídají jeho zbytky
semínko po semínku
opálil jsem se v našem soláriu
chlubí se puškin a rozdává navštívenky
taťána ze msty nedala
už jenom oněginovi
kapitánská dcerka trefuje lajnu
s pětistovkou v nose
zatímco na tagance palivo už došlo
uhelný prázdniny
tak tedy v čítankách nám lhali
a včera byl poslední den ivana děnisoviče

moskva si vzlykla
a pak se vysmrkala
a v kočičích hnědozelených očích
postávajících okolo salónu krásy
čteš totéž co na útržku anglické cvičebnice
I am more inteligent then my grandfather.
Ira, do you have the most expensive mobile phone?
She has a cheep jeans.
kdež bělomorky
ruský styl ve stříbře
verše na rtech
na jazyku kopějka
pod značkou ruská duše
na stáncích se suvenýry
pokora a strach
Pod značkou nic než národ
pravidelný příjem a pocit bezpečí
každá náruč dobrá
moskvo!

vzpomeň si
včera byl poslední den ivana děnisoviče
ty sis vzlykla a pak ses vysmrkala
jistěže ivan nebyl prvý
ale možná byl poslední ty krávo
jen si vzpomeň
co jste se spolu nabáli
mlha na ljubljance
ticho po arbatu
a kde jsou ty domy
kde se skrz beznaděj a bídu
rodí lidé
a kde jsou ty dvory
kde černý kočky tančí při měsíci
kde jsou ta zákoutí
s chaloupkou zvolna se kymácející do hudby větru
ukaž mi ty muže,
co si umí vědomě zvolit prohru
předveď mi ty ženy
s pokornou silou v hlubokých očích
jen pusté a strašné příbytky pána národů
dnes stojí na těch místech
a okolo
jsem ten v kterého věříš
kapličky mušek zlatých i španělských
masařky kreditních karet
chrobáci důchodového spoření
vinné mušky obchodních večeří
a štěnice tak jako vždycky
to jen včera byl poslední den ivana děnisoviče

moskvo
polkla sis ze zvyku a nebo z citu
nikdo neví
sežralas vlastní ocas
a pustila ses do vnitřností
kolem se všichni pořád tváří
jako bys tu někde byla s námi
přístroje běží
infuze teče
na konci světa je pivo vždycky pekelně drahý
tak už se neurážej
to jenom v čítankách nám lhali
to přeci vůbec není
tak smutná hrůza
je to hrůza mnohem veselejší
uhlazená a nablýskaná
hrůza od které se už neodrazíš

a včera byl poslední den…
tak kde jsou ty domy?
lidi je strhli
a kde jsou ty dvory?
kočky je spolkly
kde je ta chaloupka na kuřím oku
cože?
chaloupka na husí kůži
chaloupka na slepičí prdelce
no tak takovou jsem tu jednu našel
ach bože
je mi jedno že to není vtipné
dál žertuji a bloudím cizím městem
opilý do živého
kde je ta vodka
kde je ten kvas
ještě včera byl poslední den ivana děnisoviče
a ty mne dnes vítáš
v zakouřeném lokále
divná a krásná
neseš mi pivo na stříbrném tácu
s nápisem jsem ten v kterého věříš
panebože krušovice!
no tak davaj
no dej si
moskvo!
Moskvo
už nejsi

moskva, srpen 2007

–  –  –

Publikovaná báseň pochádza zo zbierky Druhý den po konci světa.

–  –  –

Igor Malijevský (*1970, Praha) je básnik, publicista a fotograf. Vyštudoval teoretickú fyziku na MFF UK a absolvoval niekoľko ročníkov filozofie na FF UK. Od roku 1995 sa venuje literatúre a umeleckej fotografii. Je členom Svazmapu a hudobnej skupiny Hlinomazův apetit. Debutoval básnickou zbierkou Bělomorka, ktorá vyšla v roku 2003 v nakladateľstve Protis. Viac o autorovi na jeho webovej stránke: malijevsky.com.

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s