Básne: Tomáš Čada

Letní bouřky

AŽ ZAPRŠÍ CHCI SI NADIKTOVAT PODMÍNKY
ZA KTERÝCH MOHU OSCHNOUT

Léto plné chlapeckých polucí
První pokusy o proniknutí
                          Do lásky

Moře
vlhkého strachu v ochmýřených
polibcích za autobusovou zastávkou

Rybníky
V nichž kopečky ňader elektrizují
a každý dotek přináší nespavost

Jedinkrát sjel jsem prstem k jejímu pohlaví
V ústech jí vykvetla růže

Vědět hovno

Přál jsem ti věčně prokrvený osud
Dostatek vzduchu v kapsách plic
Aby každé nadechnutí mělo smysl
Aby každý výdech patřičně břinkl
                       do plechů prostoru

A ono se to všechno nějak vyplavilo
Nějaké svinské slunce to proměnilo v nic
Žes tu byl Mám ještě v sobě vseklé
Ale co můj syn Co syni jeho synů

Budou vědět leda hovno
A to už ani smrdět nebude

Sžívání se

Vypůjčená univerza bytů
S každým příjezdem nově cizí
Ani doma nejsi vlastně doma
Všude –
Půjčený vzduch Půjčený klid A na chvíli
vypůjčená máma (I když ta je přece vlastní)
Pak bágl přes rameno Pár slov jako rozloučení

Tikání kolejí uspí ve vypůjčeném kupé

Dospívání

Poslední dobou mi v nohách táhne zubatá
Je něžná – – – jak slůvko Treblinka

Nepáchne
Nevydává zvuky
Když se ohlédnu Kde nic po pěšině
A přece přítomná v každé fázi dechu
Zažraná do jarních rozpomínání

Aby domrvila všechna
roční období

Opakování je matka

Nekousej si nehty
Hrozila prababička
Měla pařátky ptáčat
              Ke konci se učila létat

Dojídej A neloudej se
U oběda hořekovala babička
Pomalu vysychá doztracena
             I kdybys chtěl Pomocnou ruku nepodáš

Hlavně se dobře uč
Úpěnlivě zaříkávala maminka
Víš že ví A lže si
              Míň to bolí

Pravda trojjediná – pomíjející
Jak hrách na stěnu Uchem ven

Otci

Můžeš větřit Když tě bez povšimnutí
míjím v obýváku
              Že bys můj stud neunesl
              Že hanba je ve mně hluboko vrytá
              Že vždy k zalknutí zaplní náš byt

Chtěl bych ze zaprášených koutů
paměti sesbírat poztrácenou důvěru

Možná stejně těžko jako já lámeš :
„Mám tě rád.“ Snad proto
Že se v každém dalším slově mažeme
o špínu předchozích zámlk

–  –  –

Publikované básne pochádzajú z debutovej zbierky Spodní patra, oddiel Ke konci.

–  –  –

Tomáš Čada, zdroj: pwf.cz

Tomáš Čada, zdroj: pwf.cz

Tomáš Čada (*1985, Jihlava) je redaktor Literárně-kulturního časopisu H_aluze, spoluvydavateľ knižnej edície H_aluze, občasný recenzent, moderátor a (spolu)organizátor kultúrnych akcií (napr. Antropotyátr, Zarafest, Večery H_aluze…). Podieľa se na organizovaní celorepublikového literárneho festivalu Den poezie a s Josefem Strakou na dramaturgii Domu čtení v Prahe.

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s