Básne: Martin Poch

Polní zkratky
Divušce

Lákavé Erotické Osvěžení
Rodina Okouzlena Moudrým Obchodem
Jindřich Jerusalem
CK polní maršálek
aj. klávesové zkratky

Na poli, kde si sednu jako prdel na hrnec
jako tvůrce e-learningových lekcí na volné noze
pod dubem nahmatám nočník a pedály pianina (Škoda Fabia)

Zvládne to i cikán –
stačí odháčkovat pavučinu chámovodů
najít povolenou rychlost v kupce sena
pak popustit nesestouplé varle
a zaparkovat v mezaninu

Hudba prochází žaludem

Co bude asi k jídlu?

Vaječníky, benzín, hlína

Jezvinec II
Carlu Míneovi

Ze zavalené štoly na hoře snů
která jen vypadá jako nočník
vyštěkl jezevčík – kořist!
běžím tam s bratrancem Karlem

Budou tam lidé.cz?
doufám, že ne –
takhle odpočívadlo!
stárneme rychle jako děti

Potkáváme pařez
ztrouchnivělý věčný plamen
a támhle druhý – dvě vzpomínky
na malou a na velkou ostrou

Energii alfa čerpáme z jehněd
objímáme neviditelný kmen
pod stromy vrzají postele
bezvětří nadzvedlo kámen

A my dva na něm – černá a bílá
ztrácíme zájem o zemskou tíži
já ztrácím zájem o sebe
ty mě učíš řeči zvířat

Popel fosforeskuje
jazyk shazuje kůru a parohy
získávají tvar žáby
vesmír mi kuňká – Karle!

Buď můj guru, můj vozataj
vyžeň tu lidskou zrůdu ve mně
já budu tvůj šmoula, tvůj avatar
tvůj modrý pežot v bílém tunelu
Luna na sedadle smrti

Mýtné brány

I

Dálkovým autobusem se přibližuje tunel
obrys štíhlé stevardky –
jsou cestující připoutáni v pase bezpečnostními pasy?
mají volné ruce a nohy?

Sluchátka zapojte do zdířky
v sedadle s dotykovým displejem
které vidíte v úrovni očí

Jako u holiče – vzadu do ztracena
zábrany nechávám za zády –
hmm, je to docela příjemné
někdo si čte moje myšlenky s českými titulky
můžu se soustředit na děj

Za oknem ubíhá vylidněná krajina
jediná skutečná místenka
jediná myšlenka na palubě
je bílá krajnice

Stevardka roznáší nápoje
a když projíždíme mýtnou branou
obrys lehce preskočí

II

Mikrospánek?
možná pouze předjímám –
v cílové stanici vidím Mlýnské Nivy
nad Tatrou sa blýská bezdrátový Dunaj
vypojte sluchátka

Postupuji do řady
beru první zavazadlo
nikdo mi neklade odpor
jen obraz občas drobně přeskočí
jedno slovo vypadne z Blavy
a nahradí ho následující

V každé ulici potkávám povědomou tvář
nezapomněl jsem odevzdat sluchátka?
stevardka?

Na nivy padá holubí dům
dotykový tunel
vozíčkář

–  –  –

Martin Poch

Martin Poch (*1984, Ostrov nad Ohří) vyštudoval estetiku a komparatistiku na FF UK v Prahe. Pracuje v oblasti vzdelania ako projektový manažér a tvorca e-learningových lekcií. Doposiaľ vydal dve básnické zbierky – Běhařovská lhářka (Concordia, Praha 2009) a Jindřich Jerusalem (dybbuk, Praha 2013). Jeho tvorba bola zastúpená v antológii Nejlepší české básně 2013. Príležitostne publikuje literárne recenzie a eseje. Žije v Prahe.

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s